Jaromír Nosek: Do Třebíče jezdím s divadlem několik let. Je to pěkné město

Jaký byl návrat po covidu zpět na divadelní prkna?

Návrat je velmi pozvolný. Omikron tu stále ještě je a když se nakazí jeden herec, který hraje v pěti divadlech, tak ta divadla nehrají. Některá divadla byla v únoru stále zavřená a v březnu budou ještě taky. Jsem ale rád, že se to lepší a že se už konečně aspoň něco hraje.

Do Třebíče jste přijel s komedií Benátky pod sněhem, která je součástí Festivalu 2-3-4 herců. Jezdíte sem často? A znáte Třebíč i jinak než z divadelního jeviště?

Jasně, že ano. Do Třebíče jezdím už spoustu let s různými divadly. Je to krásné město. Líbí se mi židovská čtvrť, kde taky většinou přespávám. Ale i ostatní části města jsou pěkná a doufám, že bude i náměstí, které je teď docela rozkopané.

Objevil jste se v reality show Výměna manželek. Bylo těžké vás přemluvit, abyste do toho šel?

Bylo. Bral jsem to jako velkou výzvu a také jako možnost ukázat, že herci jsou normální lidi, že nesedí jenom doma a nejezdí na dovolené, ale že taky chodí do práce a mají své běžné starosti. Výměna manželek se natáčela vloni v březnu a v televizi ji diváci viděli až teď, takže s ročním zpožděním, kdy je situace dnes už trochu jiná. Ale myslím, že to dopadlo docela v pohodě.

Prý jste velký milovník květin?

To jsem. Neřeknu vám, kterou mám nejoblíbenější, mám rád všechny. V bytě jich mám sto čtyřicet.

Tak to máte velmi blízko k zahradničení…

Doma mám jen malou terasu. Ale kdybych měl velkou zahradu, tak jsem určitě dobrým zahradníkem.

Herci si musí umět dostat do hlavy spoustu textu. Jak to děláte vy? Máte nějakou svou vlastní vychytávku?

Popravě nemám. Potřebuji k učení někoho dalšího. Přijde mi, že samotné hraní je daleko jednodušší než učení se textů nazpaměť. Jsem totiž velký prokrastinátor, klidně dokážu čtrnáctkrát uklidit byt, než se začnu učit texty.

Eva Fruhwirtová